„Havlíček patří toho času k politicky nejnebezpečnějším hlavám celého mocnářství,

a vláda by si v něm jen soustavně vychovávala druhého, snad ještě horšího českého Kossutha, kdyby nemohla proti němu užíti vážnějších a přísnějších opatření“, uvedl hrabě Edvard Clam-Gallas, zemský vojenský velitel Čech

V listopadu 1851 byl Havlíček postaven před Kutnohorský porotní soud, který jej 12. listopadu 1851 jednohlasně osvobodil, přestože byl obžalován, že publikací několika článků v časopisu Slovan chtěl vyvolat neposlušnost a odpor k vládě. Na začátku prosince 1851 přinesl ministr Alexander Bach císaři Františku Josefovi I. doporučení deportovat Havlíčka do Salcburku. Císař však pobyt v tomto významném městě zřejmě nepovažoval za dostatečné opatření a zvolil odlehlý Brixen v tehdejším jižním Tyrolsku.

Tehdejší rakouská "spravedlnost", jak vyplývá z uvedeného, pracovala velmi rychle. Soud Havlíčka neodsoudil, ale přesto jej "náš milostivý císař" poslal do vyhnanství, kde onemocněl na TBC a na ni zemřel později nejen on, ale i manželka a dcera.

Čerpáno z /cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Havlíček_Borovský